www.katakomby.cz

Katakomby Klatovy

Nabídka



Zpět

Vystupující

P. Mgr. Miroslav Herold, Lic., SJ

Narodil se 10. dubna 1978 v Praze, kde v letech 1992 - 1996 vystudoval Arcibiskupské gymnázium. 14. srpna 1996 vstoupil do řádu Tovaryšstva Ježíšova, v němž byl 25. března 2006 vysvěcen na kněze.

Základní studia v přípravě ke kněžství absolvoval na Teologické fakultě Trnavské univerzity v Bratislavě (filosofie, 1998 - 2000), na Teologické fakultě Řehořovy papežské univerzity v Římě (Pontificia Universita Gregoriana, bakalaureát z teologie, 2002 - 2005) a na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (završení teologických studií magisterským titulem, 2005 - 2006). Následně se specializoval v Římě ve studijním oboru dějin umění, ve kterém získal titul bakaláře, a dále v oboru církevních dějin, v němž dosáhl titulu licenciátního (Pontificia Universita Gregoriana, Facolta della Storia della Chiesa e dei Beni Culturali, 2006 - 2010).

Tématem diplomové práce v rámci teologických studií byl Svatojánský dotazník z r. 1715. Tato práce je zaměřena na výzkum kultu sv. Jana Nepomuckého před mučedníkovým blahořečením, tedy do r. 1721. V nepomucenském tematickém okruhu se pohybuje i několik dalších Heroldových publikačních počinů, článků a italské vědecko - populární monografie San Giovanni Nepomuceno il custode dei segreti (Editrice Velar, Gorle (Italia), 2009), sepsané v tvůrčí spolupráci italského jezuity Francesca Occhetty.

Licenciátní práce z církevních dějin nese název La venerazione di santa Paolina, patrona di Olomouc. Un caso concreto del culto di corpi santi catacombali (prezentováno v Římě v únoru 2010). Jedná se o obsáhlejší ponoření do tématiky tzv. posvátných těl, relikvií domnělých mučedníků, přenášených z římských katakomb do kostelů a kaplí katolické církve a vystavovaných veřejné úctě. Fenomén je studován nejprve obecně a poté konkrétněji v prostředí českých zemí v barokním období, ještě konkrétněji v kolejích české provincie jezuitského řádu a nejpodrobněji na příkladu kultu sv. Pavlíny, barokní patronky Olomouce.

Heroldův historicko - umělecký zájem se soustředí na konfesionalizaci a barok v Evropě, na ideové, náboženské, sociální, ekonomické, politické i umělecké aspekty těchto fenoménů. Zvláštní důraz je přitom kladen na dějiny katolické církve, z kulturně - geografických okruhů pak na střední Evropu a země Koruny české zvlášť. Na tomto poli zmiňme autorovu spolupráci na přípravě mapového materiálu pro církevní sekci nového historického atlasu České republiky, jehož publikování lze předpokládat na rok 2011.

Dalším z preferovaných témat je jezuitský řád, zvláště tzv. staré Tovaryšstvo (1540 - 1773). Kromě menších článků a přednášek autor nabídl k tomuto tématu také obsáhlejší zpracování dějin a umělecké koncepce bývalého jezuitského kostela v Klatovech, a to formou přednášky a publikovaného článku v rámci prvního ročníku sympozií Barokní jezuitské Klatovy (duben 2007). Dějinám klatovské koleje Tovaryšstva Ježíšova (1636 - 1773) se věnuje i nadále rozsáhlou badatelskou činností uskutečňovanou v Římském archivu Tovaryšstva Ježíšova a v českých archivech a knihovnách.

Závěrem lze ještě uvést Heroldovu spolupráci s režisérem Otakárem Maria Schmidtem na duchovně - historicko - popularizačních dokumentech vytvořených pro Českou televizi (Nejsme andělé, jen děláme jejich práci (2006), Nejznámější Čech - Jan Nepomucký (2007), Svatý Vojtěch - první český Evropan (2009)).

V současné době Miroslav Herold působí v Brně, kde časem převezme úlohu vysokoškolského studijního kaplana v rámci Vysokoškolského katolického hnutí Brno.

P. Ing. František Hylmar

P. František Hylmar se narodil v roce 1957 v Hradci Králové. Po studiích oboru geodézie a kartografie na stavební fakultě ČVUT, která ukončil v roce 1981 a po roční vojenské službě pracoval v Geodetickém a kartografickém podniku v Praze. V roce 1989 byl přijat do Tovaryšstva Ježíšova a absolvoval prvních několik měsíců noviciátu neveřejně. V květnu 1990 nastoupil do noviciátu na Sv. Hostýně, kde 8. září 1991 složil první sliby. V letech 1991-94 studoval v Krakově filozofii a 1994-97 v Dublinu teologii. Dva roky působil jako vysokoškolský kaplan a vyučující na VOŠ Caritas v Olomouci, kde obdržel v říjnu 1997 jáhenské a v březnu 1998 kněžské svěcení. V letech 1999-2001 získal ve španělském Madridu licenciát ze spirituální teologie a poté vykonal třetí probaci v Mexiku. Od května 2002 byl činný v České provincii. Nejprve v Kolíně a od října pak v Praze. Tam složil 3. října 2002 poslední sliby a od dubna 2003 byl představeným domu, rektorem u kostela sv. Ignáce na Karlově náměstí a farářem u sv. Štěpána ve Štěpánské ulici. 1. března 2004 byl jmenován provinciálem a služby se ujal 16. května 2004. V roce 2007 se ujal podruhé funkce českého provinciála, v roce 2008 byl jediným českým delegátem s hlasovacím právem na XXXV. Generální kongregaci Tovaryšstva Ježíšova v Říme. Službu provinciála vykonával do 3. února 2013.

Zdroj: www.jesuit.cz

Prof. Ing. arch. Eva Jiřičná CBE

(Velká Británie)

PDF verze CV Evy Jiřičné ke stažení zde.

Mgr. Kateřina Bobková Valentová, Ph. D.

Narodila se 4. července 197 v Liberci, kde v letech 1986 – 1989 vystudovala gymnázium se zaměřením na matematiku. Během studia se však její zájem přesunul od přírodních věd k literatuře, divadlu a historii. A proto se v rámci středoškolské odborné činnost pokusila o mapování inscenací soudobé operní tvorby na scéně divadla F. X. Šaldy v Liberci.

Na podzim roku 1989 zahájila studium oboru dějepis – český jazyk a literatura na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1990 přestoupila na obor historie-latina, který ukončila v roce 1996. Diplomovou práci připravovala pod vedení prof. Josefa Petráně a zabývala se v ní fungováním klementinského jezuitského gymnázia včetně jeho školského divadelního provozu ve dvacátých letech 18. století. V letech 1996 – 2000 pokračovala v doktorském studiu na katedře hospodářských a sociálních dějin FF UK. Její disertační práce byla věnována všednímu životu jezuitské školy.

Již během doktorského studia pracovala v Archivu University Karlovy, posléze se zabývala vytvářením databáze českých vědců v rámci projetu Centra pro dějiny vědy. Od roku 2002 působí v Historickém ústavu AVČR jako vědecký pracovník, specializuje se především na církevní dějiny raného novověku, zejména problematiku církevních řádů, dějiny výchovy a vzdělaností, se zaměřením na církevní vzdělávací instituce. Dále se věnuje zkoumání a vydávání normativních pramenů jezuitského řádu. Další oblastí vědeckého zájmu je školské divadlo, jakožto zvláštní fenomén v kulturním životě raně novověké společnosti. Krom sledování jeho podob, vývoje a proměn se pokouší s kolegy ze sboru Lauriger o jeho zpřístupnění jak formou edic, tak novodobých inscenací, které užívají metodu poučené interpretace známé zejména ve Francii.

Publikovala řadu vědeckých článku v českých i zahraničních periodicích, které se věnují zejména všednímu životu v řádových domech jezuitů, náboženské praxi raného novověku a vzdělávacím institucím pobělohorských Čech. Chodu jezuitského gymnázia v první polovině 18. století se věnuje ve své knize Každodenní život učitele žáka jezuitského gymnázia vydané v roce 2006. Edice Consuetudines Assistentiae Germaniae publikovaná v roce 2011 seznamuje s konsvetudináři zaalpských provincií, jež jsou nejdůležitějším pramenem k poznání běžného života řádových komunit.

Byla spoluřešitelkou řady grantových projektů, z nichž vzešla řada publikací a také biografická databáze řeholníků, jejíž pracovní verze je přístupná na webových stránkách Historického ústavu AVČR.

Dlouhodobě se také věnuje klatovským jezuitům, zejména gymnáziu a jeho učitelům i absolventům. Výsledky svých výzkumů představila již několikrát v rámci sympozií Barokní jezuitské Klatovy. Podílela se také na přípravě nové expozice pro Klatovské katakomby.

Velikost textu: K K K

Aktuálně

více...
© Stanislav Haviar (návrh & správa stránek) | © Občanské sdružení Klatovské katakomby (obsah) | © Karel Nováček (foto) | 2016