www.katakomby.cz

Katakomby Klatovy

Nabídka



Zpět

Vystupující

PhDr. Jiří Fronek, Ph.D.

Je historikem umění. Pracoval jako kurátor ve Sbírce starého umění Národní galerie v Praze, se zaměřením na italské a středoevropské malířství 17. a 18. století. Od roku 1993 kurátorem sbírek v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, kde se zaměřuje na užité umění a design 16. - 19. století. Zabývá se raně novověkým a moderním malířstvím a užitým uměním. Dlouhodobě též spolupracuje s Národním památkovým ústavem jako specialista na evropský historický mobiliář. Podílel se na přípravě stálých expozic Národní galerie a Uměleckoprůmyslového musea v Praze, připravil a spolupracoval na řadě domácích i zahraničních výstav a publikací z oblasti barokní malby a evropského užitého umění a designu. Obor dějiny umění studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve své disertační práci připravil monografii malíře Jana Hiebela. Žije a pracuje v Praze.

Výběr publikací:

  • Jiří Fronek, Bureau a cylindre z proslulé dílny Roentgenů ve sbírkách krumlovsko-hlubockých Schwarzenbergů, in: Alena Černá (ed.), Sborník výzkumných prací: Sborník celostátní konference Průběžná prezentace výsledků výzkumného úkolu 201 Odborné hodnocení a systematické vědecké zpracovávání základní evidence mobiliárních fondů, ke kterým vykonává právo hospodaření Národní památkový ústav, konané 22. - 23. září 2009 v Praze. Výzkumný záměr Ministerstva kultury České republiky 07503233302, Praha 2009, s. 61-70.
  • Jiří Fronek (ed.), Artěl: Umění pro všední den 1908-1935, UPM Praha / Arbor vitae, Praha 2009.
  • Jiří Fronek, Český porcelán období biedermeieru, in: Biedermeier : Umění a kultura v českých zemích 1814-1848, Radim Vondráček (ed.), Praha 2008, s. 124-141.
  • Jiří Fronek, Johann Hiebel, malíř fresek (1679 Kempten ve Švábsku - 1755 Praha), doktorská disertace (Ph.D.) v oboru Dějiny výtvarného umění, obecná teorie a dějiny umění a kultury, Ústav pro dějiny umění Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 2007.
  • Jiří Fronek, Renesanční majolika s malbou istoriato, in: Terra[cotta]: Plastika a majolika italské renesance: Sculpture and Majolica of Italian Renaissance, P. Přibyl (ed.), Národní galerie v Praze, 2006, s. 55 - 91.
  • Jiří Fronek (ed.), Phaethon: Příběh obrazu Francesca Solimeny, Národní galerie v Praze, Praha 2005.

Sigrid Gensichen, M. A.

(Dossenheim)

Je restaurátorkou a historičkou umění. Podílela se na řadě výzkumných projektů. Je autorkou objevných prací o mecenátu markraběte Ludvíka Viléma Bádenského a jeho manželky Františky Sibylly Augusty Sachsen-Lauenburské, o jejich rezidenci v Rastattu a dalších jejich zámky na území Bádenska. Podílí se na projektu, zaměřeného na výzkum zahrad falckého kurfiřta v Heidelbergu (Hortus Palatinus). Ve své disertační práci připravované na univerzitě v Heidelbergu se zabývá dílem Jana Hiebela, který je autorem malířské výzdoby zámeckého kostela sv. Kříže v Rastattu. Žije v Dossenheimu (Baden-Württemberg).

Výběr publikací:

  • Sigrid Gensichen, Die Heilige Stiege und die Schlosskirche Zum Heiligen Kreuz an der Rastatter Residenz, in: Extra Schön. Markgräfin Sibylla Augusta und ihre Residenz, Ausstellungskatalog, Herausgeber: Staatliche Schlösser und Gärten Baden-Württemberg, 2008.
  • Sigrid Gensichen, Der Denkmalstreit um das Heidelberger Schloß revisited: Die Bauaufnahme von Julius Koch und Fritz Seitz und das Wiederherstellungsmodell, in: Forschungen zu Burgen und Schlössern 10, 2006.
  • Sigrid Gensichen, Zur Ikonologie des Kreuzes: Die Heilige Stiege mit der Kapelle des Leidens Christi und die Hofpfarrkirche "Zum Heiligen Kreuz" an der Rastetter Resident, 1719 bis 1723, in: Zwischen Sonne und Halbmond. Das Erbe des Türkenlouis: Bauen und Bewahren, Kolloquium zur Baugeschichte und Denkmalpflege der Barckresidenz Rastatt am 15. und 16. september 2005 im Rastatter Schloss, Stuttgart 2006, s. 101-110..
  • Sigrid Gensichen, Das Heidelberger Schloss. Um 1900 Katalysator moderner Denkmalwerte - und heute?, in: Ingrid Scheurman, Hans-Rudolf Meier, Echt - alt - schön - wahr. Zeitschichten in der Denkmalpflege. München, Berlin 2006, s. 110-119.
  • Sigrid Gensichen, Tugenden von Carl Schäfer, Reflexionen eines Oberfinanzrats und ein heimgekehrtes Modell. Neues zum Heidelberger Schlossstreit, in: Heidelberg. Jahrbuch zur Geschichte der Stadt, herausgegeben vom Heidelberger Geschichtsverein 9, 2004/2005, s.. 129-149.
  • Sigrid Gensichen - Ulrike Grimm, Schloss Favorite Rastatt-Förch. K. F. Schimper, 2001.
  • Sigrid Gensichen, "... nichts als lauter chicane." Zu Cosmas Damian Asams Planänderung bei der Ausmalung der Schloßkirche in der Bruchsaler Residenz und einem neu aufgefundenen Vertragsentwurf , in: Bruckmanns Pantheon 56,1998, s. 112-119
  • Sigrid Gensichen, Das Heidelberger Schloß. Fürstliche Repräsentation in Architektur und Ausstattung, in: Heidelberg. Geschichte und Gestalt, hg. von Elmar Mittler, Heidelberg 1996, s.. 130-161

P. Mgr. Miroslav Herold, Lic., SJ

Narodil se 10. dubna 1978 v Praze, kde v letech 1992 - 1996 vystudoval Arcibiskupské gymnázium. 14. srpna 1996 vstoupil do řádu Tovaryšstva Ježíšova, v němž byl 25. března 2006 vysvěcen na kněze.

Základní studia v přípravě ke kněžství absolvoval na Teologické fakultě Trnavské univerzity v Bratislavě (filosofie, 1998 - 2000), na Teologické fakultě Řehořovy papežské univerzity v Římě (Pontificia Universita Gregoriana, bakalaureát z teologie, 2002 - 2005) a na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (završení teologických studií magisterským titulem, 2005 - 2006). Následně se specializoval v Římě ve studijním oboru dějin umění, ve kterém získal titul bakaláře, a dále v oboru církevních dějin, v němž dosáhl titulu licenciátního (Pontificia Universita Gregoriana, Facolta della Storia della Chiesa e dei Beni Culturali, 2006 - 2010).

Tématem diplomové práce v rámci teologických studií byl Svatojánský dotazník z r. 1715. Tato práce je zaměřena na výzkum kultu sv. Jana Nepomuckého před mučedníkovým blahořečením, tedy do r. 1721. V nepomucenském tematickém okruhu se pohybuje i několik dalších Heroldových publikačních počinů, článků a italské vědecko - populární monografie San Giovanni Nepomuceno il custode dei segreti (Editrice Velar, Gorle (Italia), 2009), sepsané v tvůrčí spolupráci italského jezuity Francesca Occhetty.

Licenciátní práce z církevních dějin nese název La venerazione di santa Paolina, patrona di Olomouc. Un caso concreto del culto di corpi santi catacombali (prezentováno v Římě v únoru 2010). Jedná se o obsáhlejší ponoření do tématiky tzv. posvátných těl, relikvií domnělých mučedníků, přenášených z římských katakomb do kostelů a kaplí katolické církve a vystavovaných veřejné úctě. Fenomén je studován nejprve obecně a poté konkrétněji v prostředí českých zemí v barokním období, ještě konkrétněji v kolejích české provincie jezuitského řádu a nejpodrobněji na příkladu kultu sv. Pavlíny, barokní patronky Olomouce.

Heroldův historicko - umělecký zájem se soustředí na konfesionalizaci a barok v Evropě, na ideové, náboženské, sociální, ekonomické, politické i umělecké aspekty těchto fenoménů. Zvláštní důraz je přitom kladen na dějiny katolické církve, z kulturně - geografických okruhů pak na střední Evropu a země Koruny české zvlášť. Na tomto poli zmiňme autorovu spolupráci na přípravě mapového materiálu pro církevní sekci nového historického atlasu České republiky, jehož publikování lze předpokládat na rok 2011.

Dalším z preferovaných témat je jezuitský řád, zvláště tzv. staré Tovaryšstvo (1540 - 1773). Kromě menších článků a přednášek autor nabídl k tomuto tématu také obsáhlejší zpracování dějin a umělecké koncepce bývalého jezuitského kostela v Klatovech, a to formou přednášky a publikovaného článku v rámci prvního ročníku sympozií Barokní jezuitské Klatovy (duben 2007). Dějinám klatovské koleje Tovaryšstva Ježíšova (1636 - 1773) se věnuje i nadále rozsáhlou badatelskou činností uskutečňovanou v Římském archivu Tovaryšstva Ježíšova a v českých archivech a knihovnách.

Závěrem lze ještě uvést Heroldovu spolupráci s režisérem Otakárem Maria Schmidtem na duchovně - historicko - popularizačních dokumentech vytvořených pro Českou televizi (Nejsme andělé, jen děláme jejich práci (2006), Nejznámější Čech - Jan Nepomucký (2007), Svatý Vojtěch - první český Evropan (2009)).

V současné době Miroslav Herold působí v Brně, kde časem převezme úlohu vysokoškolského studijního kaplana v rámci Vysokoškolského katolického hnutí Brno.

Mag. Dr. Herbert Karner

Je historikem umění. Pracuje v Komisi pro dějiny umění při Rakouské akademii věd a přednáší na Ústavu dějin umění při Vídeňské universitě. V současné době vede dlouhodobý projekt, zaměřený na výzkum vídeňského Hofburgu. Je autorem řady publikací, věnovaných baroknímu malířství a architektuře. Podílel se rovněž na tvorbě katalogu jezuitské architektury v milánské řádové provincii. Ve své dizertaci se zabýval dílem jezuitského malíře Andrey Pozza a šířením vlivu jeho díla ve střední Evropě včetně Čech. Žije v Křemži (Dolní Rakousko), pracuje ve Vídni.

Výběr publikací:

  • Herebert Karner, Die ideale Ebene - ein Mythos der Wiener Deckenmalerei des Barock, in: Jiří Kroupa, Michaela Šeferisová Loudová - Lubomír Konečný (ed.), Orbis Artium (Sborník Lubomíra Slavíčka), Brno 2009, s. 439-444.
  • Herbert Karner, Raum und Zeremoniell in der Wiener Hofburg des 17. Jahrhunderts, in: R. Kauz, G. Rota, J.P. Niederkorn (Hgg.), Diplomatische Praxis und Zeremoniell in Europa und im mittleren Osten in der frühen Neuzeit (Tagungsband, Wien, November 2005), Wien 2009, s. 55-78, 379-385.
  • Herbert Karner, Die Hofburg: Vom mittelalterlichen "Castrum" zur Kaiserresidenz von Leopold I., in: Richard Kurdiovsky (Hg.), Die Österreichische Präsidentschaftskanzlei in der Wiener Hofburg, Wien 2008, s. 19-36.
  • Herbert Karner, Andrea Pozzo, Johann Michael Rottmayr und die Kutsche des Fürsten von Liechtenstein, Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege LXI, 2007, s. 568-589.
  • Herbert Karner, "Faciamus hic tria tabernacula": Architektur und Deckenmalerei in der Klosterkirche in Rajhrad, in: M. Mádl, M. Šeferisová Loudová, Z. Wörgötter (Hg.), Baroque Ceiling Painting in Central Europe / Barocke Deckenmalerei in Mitteleuropa. (Proceedings of the International Conference Brno - Prague, October, 2005), Prague 2007, s. 199-218.
  • Herbert Karner - Artur Rosenauer - Werner Telesko, Die Österreichische Akademie der Wissenschaften. Bau- und Funktionsgeschichte des Hauptgebäudes, Wien 2007.
  • Herbert Karner - Artur Rosenauer - Werner Telesko, The building of the Austrian Academy of sciences and its history, Vienna 2007.
  • Herbert Karner - Richard Bösel, Jesuitenarchitektur in Italien 1544-1773, Band II: Die Baudenkmäler der mailändischen Ordensprovinz, Wien 2007.
  • Herbert Karner, Pod Martovou hvezdou. Obrazová výzdoba Valdštejnského paláce mezi programem a pragmatismem, in: Eliška Fucíková - Ladislav Čepička (ed.), Albrecht z Valdštejna. Inter arma silent musae?, Praha 2007, s. 127-143.
  • Herbert Karner, Die Wiener Universitätskirche der Jesuiten: "Der Römische Kayser / und Römische Bischoff gehören zusammen", in: Barbara Balážová (ed.), Generationen - Interpretationen - Konfrontationen. Festschrift zu Ehren Maria Pötzl Malikova, Bratislava, 2007, s. 177-193.
  • Herbert Karner, Quadraturismo barocco in Austria fra specialisti italiani e austriaci: Dipendenze e cerca di Autonomia, in: Atti del Convegno Realta e illusione nell'architettura dipinta. Quadraturismo e grande decorazione nella pittura del eta barocca, Firenze 2006, s. 459-468.
  • Herbert Karner, Kulturtransfer im Barock. Kunst des 17. und 18. Jahrhunderts in Böhmen, Mähren und Ostösterreich, in: Tschechen und Österreicher. Gemeinsame Geschichte, Gemeinsame Zukunft (Hrsg. Tomas Knóž), Wien - Brno 2006, s. 89-95.
  • Herbert Karner, Die sala dipinta im mährischen Schloß Milotiz. Ein Exemplum "provinzieller" Kunst?, in: Osterweiterung-Westerweiterung. Akten des 11. Österreichischen Kunsthistorikertages (Okt. 2001). Wien 2003, s. 61-66.
  • Herbert Karner - Werner Telesko (Hrsg.), Die Jesuiten in Wien. Zur Kunst- und Kulturgeschichte der Gesellschaft Jesu in der Österreichischen Ordensprovinz (Tagungsband), Wien 2003, 39-55.
  • Herbert Karner, Jesuitische Sakralräume und ignatianische Spiritualität", in: Acta Historiae Artis Slovenica 2002 (V), s. 311-342.
  • Herbert Karner, Andrea Pozzo e la finta architettura d'altare in Austria e Boemia , in: Alberta Battisti (a cura di), Andrea Pozzo e il suo tempo, Milano-Trento 1996, s. 183-187.

Univ.-Lekt. Dozent Mag. Dr. Manfred Koller

Je historikem umění, akademickým restaurátorem a historikem uměleckých technologií. Po dlouhou dobu stál v čele restaurátorských ateliérů rakouského Státního památkového úřadu. Přednáší na Institutu restaurování a konzervování při Univerzitě užitého umění ve Vídni. V minulosti se podílel mimo jiné na výzkumu a restaurování nástěnných maleb významného jezuitského malíře Andrey Pozza (Univerzitní kostel, Liechtensteinský palác), který byl učitelem Jana Hiebela. Svou badatelskou i aktivní restaurátorskou činností, v níž Manfred Koller spojil hluboké znalosti ze sféry dějin umění a poznatky z oblasti restaurování, významně prohloubil poznání malířských a dalších uměleckých technik. Jejich vývoji věnoval řadu odborných statí. Je také spoluautorem německy psaného třídílného Lexikonu uměleckých technik, které vydalo nakladatelství Reclam. Jeho dílem je i rozsáhlá monografie o malířích Peteru a Paulu Strudelech a o vídeňské umělecké Akademii kolem roku 1700. Žije ve Vídni.

Výběr publikací:

  • Manfred Koller, Zur Erforschung der Entwurs- und Maltechnik, in: Peter Keller (ed.), Johann Michael Rottmayr (1654 - 1730): Genie der barocken Farbe, Salzburg 2004, s. 105-111.
  • Manfred Koller, Barocke Wand- und Deckenmalerei in Österreich - Technologie und Restaurierung, Barockberichte. Informationsblätter aus dem Salzburger Barockmuseum 34/35, 2003, s. 325-331.
  • Manfred Koller - Christoph Serentschy, Andrea Pozzos Deckenmalereien in Wien. Untersuchung und Restaurierung, Barockberichte. Informationsblätter aus dem Salzburger Barockmuseum 34-35, 2003, s. 372-379.
  • Manfred Koller - Christoph Serentschy, Die Ölmalerei von Giovanni Antonio Pellegrini in der Wiener Salesianerinnenkuppel, Barockberichte. Informationsblätter aus dem Salzburger Barockmuseum 34-35, 2003, s. 418-426.
  • Manfred Koller, Historické fasády. Průzkum a opatření k záchraně památky, Zprávy památkové péče 56, 1996, s. 182-186.
  • Manfred Koller, Die Brüder Strudel, Hofkünstler und Gründer der Wiener Kunstakademie, Innsbruck 1993.
  • Manfred Koller, Wandmalerei der Neuzeit, in: Oskar Emmenegger - Albert Knoepfli - Manfred Koller - André Meyer, Reclams Handbuch der künstlerischen Techniken. Wandmalerei. Mosaik 2, Ditzingen 1990, s. 213-398.
  • Manfred Koller, Zur Sozialgeschichte von Kunst und Handwerk im 17. Jahrhundert, in: Wolfenbütteler Arbeiten zur Barockforschung (13/14), 1985, s. 425-440.
  • Manfred Koller, Johann Michael Rottmayrs Stellung in der Geschichte der barocken Maltechnik, in: Erich Hubala (ed.), Johann Michael Rottmayr, Wien - München 1981, s. 265-273.

Mgr. Jana Kunešová

Je historičkou umění. Studovala na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde připravila magisterskou práci, věnovanou životu a dílu dvorního malíře Františka Antonína Müllera. V současné době připravuje v rámci postgraduálního studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy disertační práci o nástěnném malířství v severních Čechách. Žije v Chomutově a Praze.

Výběr publikací:

  • Jana Kunešová - Martin Mádl, Malířská výzdoba jezuitské rezidence a kostela sv. Františka Xaverského v Opařanech, in: Památky jižních Čech 2, České Budějovice 2009, s. 87-120.

PhDr. Martin Mádl, Ph.D.

Je historikem umění. Pracuje v Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. Zabývá se dějinami umění raného novověku, zejména barokní nástěnnou malbou a barokním sklářstvím. Připravuje soupis barokních nástěnných maleb na území České republiky. Dějiny umění studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde nyní přednáší. Žije v Praze.

Výběr publikací:

  • Jana Marešová - Martin Mádl, Jan Quirin Jahn na uměnovědné vycházce: Poznámky z osmi pražských kostelů, in: Jiří Kroupa - Michaela Šeferisová Loudová - Lubomír Konečný (eds.), Orbis artium. K jubileu Lubomíra Slavíčka, Brno 2009, s. 85-102.
  • Jana Kunešová - Martin Mádl, Malířská výzdoba jezuitské rezidence a kostela sv. Františka Xaverského v Opařanech, in: Památky jižních Čech 2, České Budějovice 2009, s. 87-120.
  • Martin Mádl, Giacomo Tencalla and Ceiling Painting in 17th Century Bohemia and Moravia, Umění 56, 2008, s. 38-64.
  • Martin Mádl, Giacomo Tencalla: un pitore dimenticato di Bissone e la sua opera in Boemia e in Moravia, Bolletino Storico della Svizzera italiana 111, 2008, s. 357-393.
  • Mojmír Horyna - Robert Hugo - Martin Mádl - Pavel Preiss, Kostel sv. Kateřiny na Novém Městě pražském, Praha 2008.
  • Martin Mádl - Štěpán Vácha, Barokní nástěnné malby ve Zlaté Koruně, in: Martin Gaži (ed.), Klášter Zlatá Koruna: dějiny - památky - lidé, České Budějovice 2007, s. 266-294.
  • Petra Zelenková - Martin Mádl, The Celebration of the Losy of Losinthal Family on the Thesis Print from 1667, Journal of the Lute Society of America 36/2003, 2007, pp. 49-86.
  • Martin Mádl, Der Torso des prager Palais' des Francesco della Chiesa. Ein Beitrag zur Geschichte der Waldsteinschen Architektur, Studia Rudolfina 7, 2007, s. 135-143.
  • Martin Mádl, "Detracta larva juris naturae": Reiners malerischer Epilog im Kloster von Břevnov?, in: Martin Mádl - Anke Schlecht - Marcela Vondráčková, Detracta larva juris naturae. Studien zu einer Skizze Wenzel Lorenz Reiners und zur Dekoration der Klosterbibliothek in Břevnov (Opera minora historiae artium 2), Praha 2006, s. 63-126.
  • Martin Mádl, Handkeho skica ze Strahovské obrazárny a malba v olomoucké kapli Božího Těla, Umění 54, 2006, s. 504-512.
  • Martin Mádl - Jerzy J. Kunicki-Goldfinger, Eiland: Georg Gundelach and the Glassworks on the Děčín Estate of Count Maximilian Thun-Hohenstein, Journal of Glass Studies 48, 2006, s. 255-277.
  • Martin Mádl, Autoři nástěnných maleb v plaském klášteře, in: Jiří Fák (ed.), Plaský klášter a jeho minulý i současný přínos pro kulturní dějiny Sborník příspěvků ze semináře konaného v Plasích a Mariánské Týnici ve dnech 11. - 13. května 2005, Plasy - Mariánská Týnice 2005, s. 57-71.
  • Martin Mádl - Michaela Šeferisová Loudová - Zora Wörgötter (ed.), Baroque Ceiling Painting in Central Europe / Barocke Deckenmalerei in Mitteleuropa (Proceedings of the International Conference, Brno - Prague 27th of September - 1st of October, 2005), Praha 2007.
  • Martin Mádl, Kresby pražského malíře Jana Václava Spitzera (1711 - 1773), in: Sborník Národního muzea v Praze Řada A - Historie, LIII/3-4, Praha 1999.

PhDr. Petra Oulíková, Ph.D.

Je historička umění a archivářka. Pracovala v Národním archivu, přednáší na Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Svou disertaci, připravenou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, věnovala dějinám pražské jezuitské koleje Klementinum. Je autorkou řady odborných statí a dalších prací, zaměřených na dějiny a interpretaci umělecké výzdoby staveb v rámci řádu Tovaryšstva Ježíšova. Ve svém výzkumu se pak zaměřuje mimo jiné i na tvorbu malíře Jana Hiebela a umělců spjatých s jezuitským řádem. Žije v Odolena Vodě.

Výběr publikací:

  • Petra Oulíková, Obrazové cykly v jezuitských řádových domech, in: Ivana Čornejová - Hedvika Kuchařová - Kateřina Valentová (ed.), Locus pieatis et vitae (Sborník příspěvků z konference konané v Hejnicích ve dnech 13. - 15. září 2007), Praha 2008, s. 435-446.
  • Mojmír Horyna - Petra Oulíková, Kostel sv. Klimenta, Odolena Voda, Odolena Voda 2007.
  • Mojmír Horyna - Petra Oulíková, Kostel sv. Ignáce z Loyoly. Praha - Nové Město, Kostelní Vydří 2006.
  • Petra Oulíková, Klementinum. Průvodce, Praha 2006.
  • Petra Nevímová, Jan Kuben - vir memoriae immortalis, in: Jan Royt - Petra Nevímová (ed.), Album amicorum. Sborník ku poctě prof. Mojmíra Horyny, Praha 2005, s. 124-132.
  • Petra Nevímová, Virga notat virginem et flos deum hominem. Freskový cyklus J. Hiebela v Doksanech, in: Petr Hrubý - Michaela Hrubá, Barokní umění v severozápadních Čechách (Sborník z kolokvia uskutečněného v Muzeu města Ústí nad Labem 24.-25. května 2001), Ústí nad Labem 2003, s. 197-232.
  • Petra Nevímová, Vliv spirituality Tovaryšstva Ježíšova na výzdobné programy řádových kostelů, in: Ivana Čornejová (ed.), Úloha církevních řádů při pobělohorské rekatolizaci (Sborník příspěvků z pracovního semináře konaného ve Vranově u Brna ve dnech 4. - 5. 6. 2003), Praha 2003, s. 217-249.
  • Petra Nevímová, Cyklus nástěnných maleb na chodbách pražského Klementina, in: Alena Pazderová (ed.), Pocta Josefu Kollmannovi. Sborník k životnímu jubileu, Praha 2002, s. 214-227.
  • Petra Nevímová, Novoměstská jezuitská kolej a kostel sv. Ignáce v Praze, Pražský sborník historický XXX, 1998, s. 151-186.
  • Petra Nevímová, Ikonografický program původní výzdoby jezuitského kostela sv. Ignáce v Praze na Novém Městě, Umění 45, 1997, s. 186-201.
Velikost textu: K K K

Aktuálně

více...
© Stanislav Haviar (návrh & správa stránek) | © Občanské sdružení Klatovské katakomby (obsah) | © Karel Nováček (foto) | 2016