www.katakomby.cz

Katakomby Klatovy

BJK 2011

Nabídka



Zpět

Ohlasy Barokních jezuitských Klatov 2011

Dvě zamyšlení Lukáše Kopeckého

06. 05. 2011

 

Smrt, katakomby, a co dál... 

Sobotní requiem - vzpomínka na všechny zemřelé členy klatovského jezuitského řádu i jejich dobrodince.

Cosi zvláštního (tajemného), co se pořád většina účastníků Barokních jezuitských Klatov jaksi zdráhá přijmout za oficiální součást programu, o čemž svědčila i účast lidí.

Vzpomínat na mrtvé? Připomínat si je? Při prezentaci pánů MUDr. Chrousta a prim. MUDr. Seidla si člověk skutečně uvědomil, že barokní lidé měli podobné životní problémy jako my, zdravotní těžkosti se jim samozřejmě také nevyhýbaly a především před sebou měli onu výstrahu: Memento mori.... Smrt jednou přijde a s jejím vědomím je potřeba žít.

13

Ve vztahu ke katakombám se člověk může setkat s mnoha názory v celé jejich šíři, od pozitivních po negativní. Někdo je jimi pohoršen a přitom ho (jak před třemi lety při BJK říkal i prof. Halík) fascinovala nechvalně proslulá výstava „BODIES“. Jiní v katakombách
a mumiích vidí připomínku tehdejších dob a ukázku toho, že smrt je součástí života každého z nás.

V dnešní společnosti se většinou o smrti nemluví. Jako bychom se jí báli. Před dětmi tajíme stáří, bolest a konec života. Neloučíme se se zesnulými, na parte rádi dáváme formulku: „Zesnulý byl na své přání zpopelněn bez obřadu“ či „Rozloučení proběhlo v úzkém kruhu rodinném“. A to přesto, že dotyčný měl desítky přátel a ti ho chtěli jít doprovodit na jeho poslední cestě.

V souvislosti s rekonstrukcí katakomb občas slyším ve svém okolí názory, jestli se z nich nestane příliš moderní turistická atrakce plná návštěvníků a jaksi se vytratí úcta k místu a mumiím. Ano, na jedné straně máme strach ze smrti, ale na druhé obavy, aby z katakomb nebyla jen jakási show. Odpovídám vždy jasně. Klatovy potřebují turisty, neboť příjem z jejich pobytu je důležitý pro všechny. Katakomby (společně s Černou věží) tvoří magnet přitažlivosti města. Proto dostávají moderní podobu, aby návštěvníkovi nabídly něco více než „jen“ ležící mumie.

A přitom zůstanou tou pietní památkou, která bude nejen zdůrazňovat, že v Klatovech zanechali silnou stopu jezuité, ale především, že smrt nemine nikoho z nás...

Sv. Oenestin a Klatovy

O tom, že jsou Klatovy mariánským poutním místem, není pochyb. Je to mnohasetletý fakt i tradice.

Když v dubnu 2007 P. Miroslav Herold hovořil na historicky prvních Barokních jezuitských Klatovech o dějinách našeho jezuitského kostela, asi všichni jsme s překvapením hleděli na fakt, že na oltáři sv. Ignáce z Loyoly se nám skrývají ostatky svatého Oenestina.

oenestinA na letošním 5.ročníku tohoto již tradičního odborně-naučného setkání jsme se dozvěděli ještě mnohem více o osudech a vůbec způsobu, jak se tento římský mučedník do našeho královského města dostal (respektive jeho ostatky). Jak složitá a vlastně nepřímá byla cesta z Říma přes Polsko-Litvu, Olomouc a Prahu až do Klatov. Oenestin se zde ocitl v červnu 1729. Ve stejném roce je svatořečen Jan Nepomucký. Jeden z nejslavnějších českých světců. Národ oslavuje mučedníka konce 14. století a naše město díky svým jezuitům velkolepě vítá ostatky římského mučedníka, který také umíral pro svoji víru.

Oenestin se stal fakticky patronem města. Jeho ostatky stále spočívají v našem barokním skvostu. Církev se k němu modlí. Ale nemohl by ten oficiální patronát dostat i od správců města?

Velikost textu: K K K

Aktuálně

více...
Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0, Mezinárodní License
Stanislav Haviar (návrh & správa stránek) | Občanské sdružení Klatovské katakomby (obsah) | Karel Nováček (foto)
2019