www.katakomby.cz

Katakomby Klatovy

Aktuálně

Nabídka



Zpět

Haydnovo requiem bude celebrovat plzeňský biskup Mons. František Radkovský

Barokní jezuitské Klatovy 2012

21. 03. 2012

bjk-2012-requiem-contSoučástí programu Barokních jezuitských Klatov je tradičně i requiem, které bude letos  celebrovat plzeňský biskup Mons. František Radkovský za přítomnosti provinciála českých jezuitů P. Františka Hylmara, SI. Requiem bude slouženo za spásu duší lidí pohřbených v kryptách pod jezuitským kostelem, dnes nazývaných klatovské katakomby.  Kolegium pro duchovní hudbu tentokráte zvolilo requiem od Michaela Haydna z roku 1771, jež bylo inspirací pro Wolfganga Amadea Mozarta pro jeho vlastní slavné requiem.  Haydnovo requiem  zaznělo, mimo jiné, i 16. 7. 2011 při pohřbu posledního rakousko-uherského korunního prince Otto von Habsburg ve svatoštěpánském dómu ve Vídni.

Podrobněji nás s Haydnovým dílem seznámí příspěvek sbormistra Kolegia pro duchovní hudbu
Mgr. Víta Aschenbrennera:

Václav Chroust

Requiem salcburského koncertního mistra za svého chlebodárce

Úmrtí salcburského knížete a arcibiskupa Sigismunda hraběte ze Schrattenbachu (1753 – 1771) 16. prosince 1771 znamenalo pro zdejší rezidenci konec jedné epochy a jak se mělo zanedlouho ukázat, otevřelo jí dveře osvícenským myšlenkám. Že důsledky této změny na salcburském arcibiskupském stolci náležitě zamíchaly životními kartami mladého salcburského rodáka z rodiny Mozartů, je dostatečně známo. O adventu roku 1771 měl však důvod ke smutku i koncertní mistr arcibiskupské kapely Johann Michael Haydn (1737 – 1806). Především hudbymilovnosti a přízni zemřelého arcibiskupa vděčil tento skladatel za získání tohoto prestižního místa před osmi lety v roce 1763. Haydnovi se tehdy podařilo salcburského pána přesvědčit poměrně rychle – do Salcburku přibyl v červenci 1763, měsíc provozoval na arcibiskupském dvoře komorní hudbu během stolování (Tafelmusic) a již v polovině srpna získal post koncertního mistra, jejž pak vykonával až do své smrti v roce 1806.

bjk-2012-requiem-cont2

Trvalá přízeň chlebodárce a doprovázená uznáním jeho kolegů ve dvorské kapele zajišťovala Haydnovi prestižní postavení v salcburském hudebním prostředí. Díky němu mohl také pěstovat intenzivní kontakty s četnými okolními kláštery, zejména s benediktinským arciopatstvím sv. Petra. Mnoho jeho skladeb pak vděčí za svůj vznik právě těmto stykům a konexím stejně jako tehdejšímu bohatému kulturnímu a hudebně-liturgickému životu těchto řeholních center. Široká síť vzájemných kontaktů mezi jednotlivými řeholními domy se pak zasloužila o rozšíření Haydnových děl po rakouských dědičných zemích – četná díla tohoto skladatele lze nalézt i v hudební sbírce klatovského děkanského kostela – a následně o Haydnův mezinárodní ohlas, jenž trval i po autorově smrti hluboko až do druhé poloviny 19. století.

Na kompozici requiem za zesnulého arcibiskupa neměl Haydn příliš času. I když je pravděpodobné, že s prací na skladbě mohl začít již během krátké arcibiskupovy nemoci, hlavní práce na něj čekala jistě až po Schrattenbachově úmrtí 16. prosince. Haydn pracoval udivujícím tempem a na závěr autografní partitury mohl uvést datum dokončení 31. prosince 1771, tedy dva týdny po arcibiskupově skonu. Snadnou práci neměli ani kopisté, kteří museli zhotovit provozovací materiál, ani členové arcibiskupské kapely, protože skladba musela být rozepsána a nacvičena tak, aby mohla být provedena během zádušních obřadů konaných již 2. až 4. ledna 1772. Během provedení účinkovala kompletní dvorská kapela čítající tehdy téměř šest desítek zpěváků a instrumentalistů. V jejích řadách zasedli také Leopold Mozart se svým synem Wolfgangem.

Přes nepochybnou časovou tíseň se Haydnovi podařilo vytvořit kompozici, jejž hudební kritika označuje za jedno z největších děl své doby. Haydn právě v něm dozrál do kompozičního mistrovství. Toto zhudebnění textu zádušní mše bylo v Salcburku provozováno velmi často i v dalších letech. Znělo i během zádušních obřadů za svého autora (1806) a zanedlouho poté i za jeho staršího bratra Franze Josepha (1809). Skladba se však zapsala do dějin hudby ještě jiným způsobem. Již z jejích prvních taktů je zřejmé, že zvukovou podobu právě tohoto requiem měl jako výraznou inspiraci před očima Mozart během kompozice svého slavného Requiem in d.

Vít Aschenbrenner

Velikost textu: K K K

Aktuálně

více...
Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0, Mezinárodní License
Stanislav Haviar (návrh & správa stránek) | Občanské sdružení Klatovské katakomby (obsah) | Karel Nováček (foto)
2019