www.katakomby.cz

Katakomby Klatovy

Aktuálně

Nabídka



Zpět

Při nedělní mši zazní Mozartova Dominicus Messe

Barokní jezuitské Klatovy 2012

22. 03. 2012

Jako v minulých létech bude symbolickou tečkou za programem Barokní jezuitské Klatovy 2012 nedělní mše sv. – duchovní setkání současných i dávných Klatovanů, které bezpochyby spojuje nejen osudová vazba na toto krásné město a jeho okolí, ale i láska, které k němu chovají.

Mši sv. bude celebrovat provinciál českých jezuitů P. František Hylmar, SI za účasti klatovského vikáře P. Antonína Bachana a zazní při ní, v provedení Kolegia pro duchovní hudbu vedeného Vítem Aschenbrennerem, slavná Mozartova Dominicus Messe.

Ing. Václav Chroust

První slavnostní mše mladého salzburského skladatele

bjk-2012-mse-cont2Na podzim roku 1769 čekala rodina salcburského arcibiskupského vicekapelníka Leopolda Mozarta významnou slavnost. 15. října slavil po svém kněžském svěcení primici rodinný přítel Mozartových a syn jejich domácího Cajetan Hagenauer, jenž po svém vstupu do benediktinského řádu v salzburském arciopatství sv. Petra přijal řádové jméno Dominicus. Tato slavnost byla pro třináctiletého Mozartova syna Wolfganga velkou výzvou, neboť měl k této příležitosti zkomponovat náležitě slavnostní mši. Mladý Amadeus, jenž koncem šedesátých let začal sklízet první operní úspěchy v Itálii a na svém kontě měl také již dvě zhudebnění mešního ordinária, sice zkušenosti s tímto typem kompozic evidentně měl, avšak dosud se vždy jednalo o tzv. krátké mše určené pro běžné příležitosti (missae breves). Nyní však stál poprvé před úkolem rozvrhnout a zrealizovat kompozici rozsáhlé slavnostní mše (missa solemnis), jež měla svojí délkou, ale také instrumentálním aparátem a zejména interpretační náročností podtrhnout významnost dané události.

Mozart své zhudebnění rozvrhl do sedmi částí a předepsal na svoji dobu rozhodně nadprůměrný provozovací aparát – krom čtveřice sólových a sborových hlasů, smyčcového tělesa a varhan vyžaduje provedení této skladby také pár fléten, hobojů, horen, klarin a trompet. Dále samozřejmě nesmí také chybět zvuk tympánů a podle tehdejší salcburské tradice také trojice hlasových pozounů. Výsledkem je zvukově i formálně velkorysé zhudebnění tzv. kantátové mše, jež se na kůrech habsburské monarchie mohlo uplatňovat před josefínskými osvícenskými reformami 80. let. 18. století. Mozart v něm nešetří sólovými áriemi ani rozsáhlými sborovými plochami včetně fug na konci Gloria a Creda. Tomuto Mozartovu zhudebnění, jež přes věk autora výrazně převyšovalo dobový kompoziční průměr, se pak díky příležitosti vzniku zanedlouho dostalo příznačného názvu Dominicus–Messe.

Přestože již všechny tyto náležitosti by mohly být přesvědčivými argumenty, proč byla tato mše vybrána Kolegiem pro duchovní hudbu ke slavnostnímu otevření nové expozice klatovských katakomb v listopadu roku 2011 a proč bude o Barokních jezuitských Klatovech v následujícím roce reprízována, hlavním důvodem začlenění této skladby do dramaturgického konceptu těchto projektů byl však ještě jiný detail, jenž se o této skladbě a jejím provozování za Mozartova života zachoval. Skladba zjevně patřila k Mozartovým velmi oblíbeným a nadšení z ní sdílel nepochybně i Wolfgangův otec Leopold. Právě jeho písemná zpráva poslaná do Salzburgu z třetí koncertní cesty do Vídně v roce 1773 dokládá, že pod jeho vedením byla tato skladba s velkým uznáním provedena u jezuitů na císařském dvoře během oktávu významného řádového svátku sv. Ignáce. Tato stručná věta z Mozartovy korespondence dokládá, že členové vídeňského Tovaryšstva měli smysl pro kvalitu liturgické figurální hudby provozované na jejich řádovém kůru i několik málo měsíců před zrušením řádu.

Mgr. Vít Aschenbrenner

bjk-2012-mse-cont

Velikost textu: K K K

Aktuálně

více...
Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0, Mezinárodní License
Stanislav Haviar (návrh & správa stránek) | Občanské sdružení Klatovské katakomby (obsah) | Karel Nováček (foto)
2019