www.katakomby.cz

Katakomby Klatovy

Barokní jezuitské Klatovy 2016

Nabídka



Zpět

Příspěvky

Mgr. Vít Aschenbrenner, Ph.D.

Znovuobjevený klatovský barokní skladatel Joannes de Deo Wenceslaus Flaschka a jeho vliv na utváření hudební kultury Klatov v letech 1740–1783

Joannes de Deo Wenceslaus Flaschka (1708/09–1783) vykonával funkci regenschoriho klatovského děkanského kostela v letech 1740–1783. Díky tomuto postavení měl rozhodující vliv na formování hudebního repertoáru hlavní městské svatyně a tudíž celého města po více než čtyři desetiletí, kdy se cesty evropské hudby ubíraly od baroka ke klasicismu. Nedávný objev Flaschkova Reqviem ex Dis v přeštické hudební sbírce není jen podnětem k tomuto referátu, ale představuje také významné doplnění informací o hudebním světě tohoto dosud jediného známého klatovského skladatele 18. století.

P. Mgr. Miroslav Herold, Lic., SJ

Dva řády v jednom městě – dominikáni a jezuité v barokních Klatovech

V 17. a 18. století uvnitř klatovských hradeb působila dvě řeholní společenství, dominikáni, navazující na předchozí středověký konvent, a nově příchozí jezuité. Vztahy mezi těmito řády na klatovské půdě, jejich vzájemné napětí i vstřícná spolupráce svědčí o pestré podobě českého barokního katolicismu. Zároveň lze na klatovském příkladu poukázat na mnohem širší ladění vztahů mezi dominikánským a jezuitským řádem v raném novověku.

PhDr. Pavel Zavadil, Ph.D.

Cestou necestou ke svůdným divochům aneb Zámořské misie českých jezuitů

V příspěvku je podána celková charakteristika účasti České provincie Tovaryšstva Ježíšova na zámořských misiích v tzv. Západních Indiích (Americe) a jim podřízených územích v Asii (Mariánské ostrovy, Filipíny) a dále stručná historie jejího dosavadního výzkumu. Poté je do načrtnutého obrazu zasazeno dochované torzo korespondence, kterou misionáři zasílali zpět do své domoviny. Upozorňuje se na určité rysy, které jsou v jezuitských dopisech společné (mladý věk pisatelů, raná fáze misijní kariéry, úžas nad odlišnou krásou Nového světa a touha jej sdílet, cestopisná povaha dopisů, naivní očekávání stran života v Novém světě), ale i odlišné (orientace na šíření evropské vědy vs. touha po spasení duší, pocit naplnění vs. pocit zklamání z práce s domorodými obyvateli i koloniální správou, stesk po domově vs. úspěšná integrace do cizokrajného prostředí). Dochovaná korespondence je obsáhlá, ale přesto je třeba stále mít na vědomí limity její výpovědní hodnoty, způsobené nevyváženou dochovaností dopisů v jejich někdejším předpokládaném celku.

Velikost textu: K K K

Aktuálně

více...
© Stanislav Haviar (návrh & správa stránek) | © Občanské sdružení Klatovské katakomby (obsah) | © Karel Nováček (foto) | 2016