www.katakomby.cz

Katakomby Klatovy

Tiskové zprávy

Nabídka



Zpět

Mumie v katakombách

Hospodářské noviny (in.ihned.cz)

25. 01. 2012

Zemřeli před více než dvěma sty lety. Díky způsobu pohřbu a klimatickým podmínkám v podzemích kryptách klatovského chrámu se jejich těla zachovala. Do tváří mumií, které vědci stále zkoumají, mohou návštěvníci pohlédnout v nově otevřené expozici.

Byla to doba, kdy Evropu ničily války a závažné nakažlivé choroby jako třeba mor či neštovice,“ přibližuje epochu, v níž se začalo do krypt pod jezuitským kostelem zasvěceným Neposkvrněnému početí Panny Marie a sv. Ignácovi v Klatovech pohřbívat, Václav Chroust.

„Jezuité navíc chtěli mít krypty udělané tak, aby do nich bez problémů mohli přidávat další lidi. Řešili to tím, že těla ukládali do otevřených dubových rakví, údajně pod ně dávali dubové hobliny a pak je obkládali chmelem. Chmel působí antisepticky, měl zabránit tomu, aby tam působily plísně, bakterie a podobně,“ dodává pan Chroust, který se o osud klatovských katakomb pro dobro věci stará už hezkých pár let. Jako předseda stejnojmenného občanského sdružení také stál za nedávnou rekonstrukcí podzemí. Od loňského podzimu tak mají návštěvníci západočeského města možnost zhlédnout úplně novou expozici. A prohlédnout si mumie zdejších příslušníků jezuitského řádu a jejich dobrodinců z řad šlechty či měšťanů. Těla přes dvě stě let mrtvá, a přesto výborně zachovalá.

Nejzachovalejší je Anežka

Ruce má sepjaté na břiše, mezi prsty růženec. Přes ramena krajkový šátek a na hlavě čepec. Prázdná ústa pootevřená, prázdné oči zavřené. Anežka Kunhuta Příchovská zemřela roku 1678 ve věku 66 let. Její mumie patří k nejzachovalejším a jako první byla v klatovské nemocnici prozkoumána pomocí CT vyšetření. Kromě zjištění, že snad mohla prodělat tuberkulózu - na což ukazuje zvápenatění v hrudníku, umožnilo toto vyšetření celkem přesně zrekonstruovat její podobu. Vedle skleněné truhly s mumií Anežky tak stojí figurína, která ženu, jež bývala významnou donátorkou jezuitského řádu, představuje „zaživa“. Je to spojení mimořádně působivé - málokdo si u Anežky nevzpomene na ono klasické „co jste vy, byli jsme i my...“

„Anežku jsme vybrali, protože byla výborně zachovalá, žila v Klatovech a známe ji jménem,“ vysvětluje Václav Chroust, proč právě Anežka otvírá bránu do říše mrtvých. „Mumií tu totiž bylo původně kolem dvou set. My sice máme seznam všech lidí, kteří tu byli pohřbení, ale s naprostou jistotou nemůžeme říci, kdo je kdo. Víme to jen v několika případech.“

Pohřbívání v kryptách pak zakázal Josef II., a tak tu těla odpočívala a díky důmyslnému systému odvětrávání se i mumifikovala přes jeden a půl století. Při opravě střechy kostela ve 30. letech 20. století však dělníci zasypali stavebním odpadem větrací šachty, takže se mumie začaly rychle rozpadat. Celkem 140 zničených mumií bylo v roce 1937 pohřbeno do hromadného hrobu na hřbitově sv. Jakuba v Klatovech. V jedinečném prostředí katakomb dnes mohou návštěvníci vidět 30 mumifikovaných těl.

Těla bez vody

„Jsou lehoučké, sám jsem viděl, jak mumii konzervátorka nesla v náručí,“ říká průvodce katakombami. Těla dnes váží mezi osmi a deseti kilogramy, za ta léta došlo k jejich vysušení. Tuto přírodní mumifikaci zajistil důmyslný systém odvětrávání krypt: šest vertikálních průduchů vede zdivem pilířů až na střechu kostela, vzájemně jsou propojeny ještě větracími šachtami. K vysoušení prostor kromě takto zajištěného lehkého průvanu přispívaly podle klimatologů ještě další okolnosti, například jílové podlahy, které „stahují“ vodu. Podobně měla působit také malá podzemní studánka.

„Jestli ale bylo cílem těla mumifikovat, to nevíme,“ upozorňuje Václav Chroust. „Nenašly se žádné záznamy o technologických postupech mumifikace. Nic, kde by se říkalo: Dělejte to tak a tak.“

Unikátní postup, na němž se nejspíš stejnou měrou podílelo klima v katakombách i způsob pohřbení v otevřených rakvích vyložených chmelem, je stále předmětem zájmu odborníků. Stejně jako mumie samotné. Zatím byly podrobeny jen zběžnému zkoumání, CT vyšetření byla provedena u čtyř z nich.

S jejich výsledky jsou návštěvníci seznámeni na informačních panelech. Ještě předtím, než postojí u mumie Jodoka Fabritia se vzdutým břichem, mohou si přečíst, že: „CT vyšetření jednak prokázalo, že dutina břišní je prázdná, pouze na straně zad se nalézají seschlé zbytky tkání - lze se domnívat, že byla vyplněna plynem, nejspíše při zauzlení střev. Tomu by odpovídal další nález, nejspíše rakovinný nádor v oblasti konečníku...“

Jodokus Fabritius zřejmě neměl lehkou smrt - kromě nafouklého břicha má na levé paži škrtidlo k pouštění žilou, na pravé noze nápadné obvazy. Většina ostatních mumií však vyzařuje cosi jako věčný klid a smíření.

Memento mori

Sklon terénu v centru Klatov umožňuje, že návštěvníci vcházejí do katakomb původním vchodem do jezuitského gymnázia a rázem se ocitají pod úrovní podlahy kostela. O životě a díle jezuitů, kteří se významně zasloužili o dnešní podobu Klatov, hovoří informacemi nabité vitríny v „teplé“ části katakomb.

Pohledy všech se ale stejně stáčejí ke skleněné stěně, za níž je vidět velký krucifix a červenou látkou vystlané truhly s mumiemi. Před působivě nasvícenou stěnou se člověk může naposledy rozhodnout: vejít a pohlédnout smrti do tváře, nebo se k ní otočit zády...“Otázku, zda mrtvé vystavovat, či ne, jsem docela dlouho řešil a původně jsem se přikláněl k tomu, že spíš ne,“ vysvětluje Václav Chroust. „Pak jsme se v diskusích s jezuity dotkli zajímavé věci, a sice, že baroku je vlastní memento mori - pamatuj na smrt. Ta nás nabádá, abychom lépe žili zde a nyní. Nechtěli jsme tady jen ukazovat mrtvá těla, ale spíš říci, že smrtí život nekončí, že ti lidé vyprávějí příběh Klatov a té doby.“

Vyprávějí především o klatovském baroku, v němž hráli jezuité prim. Do města přišli kolem roku 1636 a postupně začali naplňovat obvyklý jezuitský scénář: nejprve misie, pak rezidence, kolej, kostel a školy. Zdejší gymnázium má tak více než třísetletou tradici a kostel krypty, v nichž se začalo pohřbívat hned po jeho dokončení v roce 1675. Jezuitská kapitola města byla uzavřena roku 1773, kdy byl řád zrušen. Po jeho obnovení se už jezuité do Klatov nevrátili. Až nyní. Od roku 2005 tu každoročně probíhá odborná konference Barokní jezuitské Klatovy. Každý rok se také v kryptách slouží za spásu duší lidí zde pohřbených rekviem.

O jejich tělesné schránky se stará celý tým odborníků. Přibližně každých pět let musí dojít k rekonzervaci, jsou na to dokonce vyvinuty speciální roztoky. Prosklená konzervátorská dílna byla zřízena přímo v podzemí, takže mumie už nebudou muset opustit krypty. A návštěvníci budou moci vidět odborníky při práci. „Pokud nebudou zákroky takové povahy, že by se muselo zatáhnout,“ upozorňuje Václav Chroust. Nikdy totiž nezapomíná na pietu, která mrtvým náleží.

Jak se tam dostat

Autem to s využitím dálnice D5 trvá z Prahy necelé dvě hodiny. Přímé vlaky a autobusy jedou přibližně o hodinu déle.

Užitečné internetové stránky

www.klatovy.cz informační web města a okolí
www.katakomby.cz ucelené informace o katakombách
www.klatovsko.cz klatovy a jejich široké okolí
www.jesuit.cz oficiální stránky jezuitského řádu

Jana Patková

Velikost textu: K K K

Aktuálně

více...
Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0, Mezinárodní License
Stanislav Haviar (návrh & správa stránek) | Občanské sdružení Klatovské katakomby (obsah) | Karel Nováček (foto)
2017